Vrch Melechov je mytickým vladařem našeho kraje. Žulově pevným středem trojúhelníku krajiny mezi Humpolcem, Lipnicí a Ledčí nad Sázavou. Melechov jako svědek minulosti i strážce paměti. Od pradávna přitahoval. Husité, kteří se na jeho vrcholu ve 15. století setkávali, jej přejmenovali na biblický Oreb. Ve středověku v jeho úpatí vedla obchodní cesta z Jihlavy do Hory Kutné. Za II. světové války se v jeho lesích skrývali odbojáři. V tomto koutu vlasti našel azyl A. B. Svojsík, zakladatel skautingu u nás a bájnou Sluneční zátoku objevil spisovatel a pedagog Jaroslav Foglar. V tomto kraji působil a žil kněz a mučedník komunismu Josef Toufar, hrdina protinacistického odboje Karel Pulec, válečný pilot RAF Bohumil Fiřt. Narodili se zde hudební skladatelé Gustav Mahler a Zdeněk Fibich a své skladby psal Petr Eben. Malíř Jaroslav Panuška a spisovatel Zdeněk Matěj Kuděj melechovskou krabatinu protoulali a zachytili ve svých dílech. Básník Ivan Martin Jirous na Melechov sice nikdy nevystoupil, ale psal o něm ve svých dopisech z komunistického vězení a toužil jej zdolat ještě nedlouho před svojí smrtí. A právě ve stínu Melechova se na počátku nového století a tisíciletí setkali přátelé, rodáci i obyvatelé, kterým nebyl lhostejný jejich domov. A poznáváním jeho minulosti i tvůrčím, uměleckým přístupem chtějí pečovat o jedinečný kulturní a duchovní odkaz tohoto území.
V jednoduchém logu našeho Nezávislého podmelechovského spolku, které navrhl typograf Luboš Drtina, je přítomna nejen křivka vrchu Melechova, ale také „zachycen“ pohyb od minulosti do naší přítomnosti. Ve směru proti zapomínání, lhostejnosti, blbství, ignoranci a ničení duchovních evropských hodnot. Skrze pořádání kulturních akcí, vzpomínkových setkání, přednášek, besed, divadelních představení, výstav, koncertů, poutí, obnovování památek, péče o krajinný ráz, vydávání knížek a mapování novodobé historie.
Naším záměrem je veřejně se angažovat v reflexi naší nedávné minulosti, připomínat zajímavé a pozapomenuté osobnosti našeho kraje a hledat v (pod)melechovském území pevné, nadějeplné body, které tvoří neviditelnou síť středoevropské kultury. Melechov je naší osudovou Ithakou; prostorem, který chráníme, abychom jej jednou mohli nezahanbeně předat potomkům.
