Homepage | Podmelechovský spolek

Krok do tmavé noci

Autor: Miloš Doležal
Vyprodáno

Kam zmizel tajemný číhošťský oltářní křížek? Co měl Josef Toufar při únosu StB u sebe v kapsách? Jaký je životní příběh knězova spoluvraha, estébáka Ladislava Máchy? Jak se v Číhošti filmovalo a kdo v propagandistickém filmu vystupoval na kazatelnu? Za jakých okolností se na půdě číhošťské fary našla část písemné pozůstalosti Josefa Toufara? Jak probíhala exhumace ostatků umučeného kněze, následné zkoumání v pražském Národním muzeu a analýza DNA? Otázky, na které hledá odpověď nová kniha Miloše Doležala Krok do tmavé noci.

Vrátíme se do otcovské náruče

Autor: Miloš Doležal
Naše cena: 120 Kč

Kniha přináší dosud neznámé texty P. Josefa Toufara (1902-1950), čihošťského faráře umučeného komunistickou Státní bezpečností, které pronesl v posledním půlroce svého života. Doprovází je zasvěcený životopis a příběh exhumace jeho ostatků z pera Miloše Doležala, dále krátké texty historika a kněze Tomáše Petráčka a architekta Norberta Schmidta. V knize jsou publikovány dosud neznámé archivní fotografie. Vydáno u příležitosti slavnostního uložení ostatků P. Josefa Toufara v Číhošti 12.července 2015.

Chci si koupit

Jako bychom dnes zemřít měli

Autor: Miloš Doležal
Vyprodáno

Advent 1949, zasněžená mrazivá Vysočina, nedělní dopoledne 11. prosince. V malém kostele v Číhošti se při kázání sedmačtyřicetiletého P. Josefa Toufara třikrát zakýval dřevěný oltářní křížek a zůstal zkroucen a vychýlen mimo těžiště. Pohyb křížku vidělo dvacet svědků. Následně se do rozbíhajícího církevního objasňování vlomila komunistická Státní bezpečnost. P. Toufar byl zatčen, unesen a mučením jej příslušníci StB nutili lživě doznat, že vše podvodně sestrojil. Toufarova mučednická smrt zhatila připravovaný inscenovaný monstrproces, ... Advent 1949, zasněžená mrazivá Vysočina, nedělní dopoledne 11. prosince. V malém kostele v Číhošti se při kázání sedmačtyřicetiletého P. Josefa Toufara třikrát zakýval dřevěný oltářní křížek a zůstal zkroucen a vychýlen mimo těžiště. Pohyb křížku vidělo dvacet svědků. Následně se do rozbíhajícího církevního objasňování vlomila komunistická Státní bezpečnost. P. Toufar byl zatčen, unesen a mučením jej příslušníci StB nutili lživě doznat, že vše podvodně sestrojil. Toufarova mučednická smrt zhatila připravovaný inscenovaný monstrproces, nezastavila však otevřený útok komunistického aparátu proti katolické církvi.
Autor této knihy se zdaleka nespokojil s tím, že by začal vypravovat životní příběh kněze Josefa Toufara (1902 až 1950) dnem jeho příjezdu do Číhoště. Dosud stál hlavní aktér příběhu stranou, nikde nebylo možné dočíst se, z jakých pocházel poměrů, co jej vedlo k rozhodnutí stát se knězem a jak dlouhá cesta vedla k vysvěcení. Základní pohnutkou k sepsání díla nebylo vyvrácení či potvrzení toho, zda se křížek skutečně v adventním čase roku 1949 tajemně zahýbal, ale naléhavá touha pochopit, kdo Josef Toufar byl a co všechno v jeho údělu předcházelo dějství poslednímu. Léta pátrání, shromažďování dokumentů, snímků i svědeckých výpovědí tvoří opěrný systém díla.
Miloš Doležal nepojímá obsáhlý životopisný portrét patera Toufara jako chladné historické pojednání, nechybí v něm bezprostřednost ani humor, a přece ani o krok neustoupí požadavku na absolutní dokumentární věrnost, každou uvedenou informaci opírá o konkrétní nálezy v archivech a osobní svědectví pamětníků.
Kniha Jako bychom dnes zemřít měli se skládá ze dvou rovnocenných částí, textové a obrazové. Vzniklý celek je také důkladně vyvedenou kronikou života jedné části Vysočiny v první polovině minulého století, krajiny, jež v sobě nese stigmata hrdinů a mučedníků. Spolu s autorem, pamětníky i fotografiemi putujeme po místech dnes zbořených, zatopených, či zjizvených necitelnými zásahy do krajinného profilu z dob komunismu. Ne náhodou říká básník a historik Zbyněk Hejda, že Miloš Doležal Vysočině vrací její paměť.

Kniha roku 2012 v anketě Lidových novin.

Návrat P. Josefa Toufara do Číhoště po 65 letech

Editor: Miloš Doležal
Naše cena: 350 Kč

Kniha Návrat P. Josefa Toufara do Číhoště po 65 letech /ve fotografii a textech/ vypráví jedinečný příběh, který se sice odehrál v komunistické minulosti, ale jeho jisté vzkříšení, pokračování a doslovování se odehrává v naší současnosti... Kniha Návrat P. Josefa Toufara do Číhoště po 65 letech /ve fotografii a textech/ vypráví jedinečný příběh, který se sice odehrál v komunistické minulosti, ale jeho jisté vzkříšení, pokračování a doslovování se odehrává v naší současnosti.
Dokumentárně reportážní snímky českého fotografa Petra Neuberta a dalších, především Martina Andrleho, se potkávají s texty, které odkazují k místní historii, dramatickému osudu vysočinského faráře Josefa Toufara ik jeho nadějeplnému návratu po 65 letech od násilné smrti. Návratu na Vysočinu, odkud byl v lednu 1950 za tmy unesen příslušníky komunistické Státní bezpečnosti, brutálně mučen a zavražděn. Dokumentární fotografie s doprovodnými texty nás autenticky informují o dějích, u kterých nemohla být široká veřejnost přímo přítomna: o exhumaci na ďáblickém hřbitově v listopadu 2014, o antropologickému výzkumu ostatků, výrobě kovové schrány na ostatky mučedníka či budování hrobu v číhošťském kostele. A především zpravují o radostné třídenní slavnosti v Číhošti 10. – 12. července 2015, při které byl P. Toufar slavnostně pohřben, za účasti představitelů církevního a veřejného života a za mnohatisícové účasti poutníků.
Editorem knihy je Miloš Doležal a autorem úpravy knižní grafik Luboš Drtina. Kniha obsahuje texty, promluvy, reflexe, úvahy, modlitby a básně těchto autorů: kardinála Dominika Duky, královehradeckého biskupa Jana Vokála, historika P. Tomáše Petráčka, archeologa Jana Havrdy, architekta Norberta Schmidta, bývalého pražského primátora Tomáše Hudečka, Evy Vorlíčkové, Ondřeje Boháče, Slavomíra Kudláčka, Víta Slívy, Miloše Doležala a praneteře P. Toufara Jitky Cvetlerové.
Vydává Nezávislý podmelechovský spolek za přispění grantu Kraje Vysočina /Edice Vysočiny/.

Chci si koupit

Za

Autor: Miloš Doležal
Vydal: Torst
Vyprodáno

Soubor více než osmi desítek esejů z pera básníka, dokumentaristy a publicisty Miloše Doležala svým rozpětím, vrstevnatostí a výtečnou stylistickou úrovní vstupuje do esejisté řady nakladatelství Torst. V českém kulturně-literárním prostoru je tvorba Miloše Doležala, v níž se soustavně věnuje životním osudům postav známých, ale především těch neprávem opomíjených, výjimečná ... Soubor více než osmi desítek esejů z pera básníka, dokumentaristy a publicisty Miloše Doležala svým rozpětím, vrstevnatostí a výtečnou stylistickou úrovní vstupuje do esejisté řady nakladatelství Torst. V českém kulturně-literárním prostoru je tvorba Miloše Doležala, v níž se soustavně věnuje životním osudům postav známých, ale především těch neprávem opomíjených, výjimečná. Mezi těmi, o kterých Doležal ve svých esejích promlouvá, jsou příslušníci prvních liniích protinacistického a protikomunistického odboje, perzekvovaní zemědělci, stejně jako umlčovaní umělci, spisovatelé a básníci, kteří na sobě nesli úděl, pod kterým nejen, že neklesli, ale zachovali si morální integritu a žitým příkladem posilovali své okolí. Základnou tvorby Miloše Doležala je precizní znalost jednotlivých osudů, které přibližuje, dny trávené ve společnosti pamětníků, postupné zaznamenávání vzpomínek a poznávání domovského prostoru, výchovy, rodinných tradic i krajiny, která jejich životy spoluutvářela. V souboru nazvaném „Za“ se vydává nejen po stopách velkých hrdinů; se stejnou pozorností připomíná i přátele ze svého domovského kraje Vysočiny, ale také spisovatele polské. Společným jmenovatelem jeho textů je osobní ručení za napsané, úspornost a nebývalý záběr do mnoha oblastí, z nichž si vybírá jednotlivé postavy, které před čtenáře se svým svědectvím předstupují jako živoucí, pestrá a vnitřně pevně soudržná kronika 20. století.

Jízda na skle ochcanou strání – druhé, rozšířené vydání

Autor: Miloš Doležal
Naše cena: 189 Kč

Básník, rozhlasový redaktor a dokumentarista Miloš Doležal (nar. 1970) se v útlé knížce s podtitulem „střepy a střepiny z městečka 70. a 80. let v Československé socialistické republice“ vrací do svého dětství na Vysočině a v cyklu miniatur, zápisků, tragikomických historek a drobných příběhů zaznamenává reálsocialismus v schizofrenických disproporcích, absurditě a banalitě. Normalizace učinila z figur figurky, starý svět dožívá kdesi na okraji, kariéristé se chopí příležitostí, výklad dějin je ve škole lživě překroucen a nad náměstím se vznáší hvězda, srp a kladivo ... Básník, rozhlasový redaktor a dokumentarista Miloš Doležal (nar. 1970) se v útlé knížce s podtitulem „střepy a střepiny z městečka 70. a 80. let v Československé socialistické republice“ vrací do svého dětství na Vysočině a v cyklu miniatur, zápisků, tragikomických historek a drobných příběhů zaznamenává reálsocialismus v schizofrenických disproporcích, absurditě a banalitě. Normalizace učinila z figur figurky, starý svět dožívá kdesi na okraji, kariéristé se chopí příležitostí, výklad dějin je ve škole lživě překroucen a nad náměstím se vznáší hvězda, srp a kladivo. V Doslovu píše básník a esejista Josef Koutvor: „Společnost 70. a 80. let se vznáší v patafyzickém vzduchoprázdnu, není usazená, a celek nepůsobí nijak malebně. Každodennost socíku byla tragikomická, groteskní, byla zkrátka k smíchu i k pláči. Doležalovy zápisky jsou expresivní, jakoby rychle vystřižené z reality a připíchnuté na nástěnku. Asi ne náhodou se jedná o univerzální dobovou formu široce rozšířené a často povinné ´lidové publicistiky´. Také Miloš Doležal pracuje s normalizační nástěnkou po svém, vystřihuje obrázky a historky a řadí je s odstupem do správných souvislostí, aby vynikla jejich absurdita a banalita. Vzpomínky na klukovská léta, jaké se obvykle píší, by asi vypadaly jinak. Shromážděný syrový materiál zápisků má sice povahu nesentimentálního dokumentu, zároveň ale nezapírá svého autora – budoucího básníka a patriota Vysočiny. Zápisky Miloše Doležala jsou vklíněny mezi jeho literární tvorbu, sbírky básní a rozhlasovou publicistiku. Tvoří svorník, bez něhož by nedržela klenba. Jsou ohlédnutím na cestě, jistou bilancí i sdělením, aby se nezapomínalo.“

Chci si koupit

Byla sobota 25. února...

Editor: Miloš Doležal
Vyprodáno

Knížku – sborník „Byla sobota 25. února...“ /s podtitulem 25. února L. P. 2017 Zahrádka, Kaliště/ vydáváme k 25. únoru 2018. U příležitosti temného 70. výročí komunistického puče a násilného přeložení P. Josefa Toufara do Číhoště a současně také k výročí jeho mučednické smrti. Knížka připomíná loňské odhalení Sochy pro Josefa Toufara od akademického sochaře Olbrama Zoubka v kostele sv. Víta v Zahrádce a právě tam bude při slavnosti Toufar 48 dne 25. února poprvé veřejně prezentována a prodávána... Knížku – sborník „Byla sobota 25. února...“ /s podtitulem 25. února L. P. 2017 Zahrádka, Kaliště/ vydáváme k 25. únoru 2018. U příležitosti temného 70. výročí komunistického puče a násilného přeložení P. Josefa Toufara do Číhoště a současně také k výročí jeho mučednické smrti. Knížka připomíná loňské odhalení Sochy pro Josefa Toufara od akademického sochaře Olbrama Zoubka v kostele sv. Víta v Zahrádce a právě tam bude při slavnosti Toufar 48 dne 25. února poprvé veřejně prezentována a prodávána.
Součástí publikace je fotografický cyklus Aleše Formánka z loňského odhalování Zoubkovy sochy a texty, které se vztahují k osobnosti Josefa Toufara – od sochaře Olbrama Zoubka, historika umění Josefa Kroutvora, sochaře Jakuba Grece, historika a teologa Tomáše Petráčka, kněze a překladatele Zdeňka Jančaříka, předsedy našeho spolku Jana Kárníka a básníka Miloše Doležala, který je také editorem celého svazku. Graficky knihu upravil Luboš Drtina a sborník doplňují i archivní fotografie. Zoubkova Socha pro Josefa Toufara byla jeho poslední prací a tak je tento sborník také skromnou poctou jeho dílu.

Neklidný zadek mě pálí

Autor: Zdeněk Matěj Kuděj
Naše cena: 350 Kč

Literární návrat velkého tuláka. Neznámé a dosud nevydané texty. Vzpomínky na kumpána Jaroslava Haška. Povídky z protektorátní Vysočiny. Křivolaké veršovánky. Potutelně ironický úsměv, odřený kožený kabát, podkolenky, kožené okované boty, pevná hůl. A na zádech batoh a v něm buď houby nebo bačkory a holení. Tak rázoval českomoravskou krajinou Zdeněk Matěj Kuděj (1881-1955), povídkář, veršotepec, herec bramborového divadla, překladatel Burroughsova Tarzana, redaktor, houbař, lékárenský praktikant, čistič střev na jatkách, myč nádobí v New Yorku, farmář v Kanadě, vězeň carské policie v Kyjevě. Celoživotní mimoběžec a outsider, který se do čítanek nemohl vejít. Nikdy se také neztotožnil s žádnou politickou ideologií, nacismus i komunismus mu byly odporné. Nejvíce toužil po svobodné nezávislosti. Editor knihy Miloš Doležal dohledal ve státních i soukromých archivech řadu Kudějových neznámých rukopisů a sestavil z nich pestrý celek. Jeho součástí jsou vtipné veršované říkanky, ironické šlehy a melancholická povzdechnutí. Kudějovy povídky psané v čase protektorátního temna na Vysočině, jejichž hrdiny jsou životem i podnebím odření lidé, zakouřené hospody i krajina. A především dosud nezveřejněné Kudějovy barvité vzpomínky na přítele a kumpána Jaroslava Haška. Knihu graficky upravil Luboš Drtina a ilustracemi doprovodil výtvarník a sochař Jakub Grec.

Chci si koupit

KŘIŽNÁ STUDÁNKA

Autor: Miloš Doležal
Naše cena: 200 Kč

příběhy léčivého místa v nitru Vysočiny
(s kázáním P. Josefa Toufara) Jsou v českých zemích mnohá slavnější i starší poutní místa. Poutní místo Křižná studánka u Horní Paseky na Vysočině s kaplí Nejsvětější Trojice, pramenem léčivé vody a prastarými lipami je pravý opak – skromné, nenápadné, prosté, skryté. A přeci tento jedinečný lesní interiér přitahuje poutníky, toužící po občerstvení a posile. Ono místo v sobě nese zvláštní fluidum. Je také spojeno s působením P. Josefa Toufara (1902 – 1950), jedné z prvních obětí komunistického teroru u nás (součástí publikace je Toufarovo kázání, pronesené v r. 1946 právě u Křižné studánky) a dalších zajímavých osobností české kultury – s prof. Karlem Vránou, opatem Vítem Tajovským, P. Josefem Němcem a dalšími. Knížku doprovází na sedmdesát, převážně archivních fotografií. U příležitosti 150. výročí postavení zděné kaple vydal v létě 2018 za podpory obce Horní Paseka Nezávislý Podmelechovský spolek.

Chci si koupit

Pepito (ne)plivej

Sepsal: Miloš Doležal
Nakreslil: Jakub Grec
Naše cena: 310 Kč

Ukázka:
Psal se rok 1945, bylo po hrozné válce. Prezident Beneš se vrátil do Prahy i na stěnu naší třídy místo Hitlera. Podél silnic trčela ve škarpách nepojízdná vojenská auta. Na čerstvých hrobech padlých plápolaly svíčky a na stromech dozrávaly první třešně. A tehdy jsme ji poprvé uviděli. Byla zvědavá. Vtipná. A tvrdohlavá. Vyzvala nás na společnou cestu. Červen 1945. Válka skončila a krajinou táhne podivné procesí – skauti ve stejnokrojích vedou (a jeden se veze) velblouda dvouhrbého, přesněji velbloudici, které říkají Pepito. Zastaví, když se spustí dešťová přeháňka. U kandelábru velbloudici přiváží, nechají ji popásat a sami si vlezou do kabiny opuštěného vojenského náklaďáku. Když se déšť přežene, vyrazí dál. Před nimi je ještě dlouhá cesta a řada úsměvných epizod. Skutečný příběh z času, kdy nastalo období obnovování nové republiky, se odehrává mezi Vysočinou a Prahou. Skupina skautů z Havlíčkova Brodu našla v lesích zatoulanou velbloudici a jak velí jedno ze skautských přikázání – rozhodli se jí pomoci. A tak vznikla fenomenální akce na záchranu exotického zvířete. Cesta velbloudice a skautů trvala týden. Na trase Havlíčkův Brod - Golčův Jeníkov - Čáslav - Kutná Hora - Kolín - Úvaly až do pražské Zoo. A jako malí skauti se záchrany zvířete účastnily pozdější výrazné osobnosti – literární historik Jaroslav Med, filmový režisér Miloš Forman, odpůrce komunistického režimu Roman Bubák a další. Kniha Pepito (ne)plivej! je beletristickým zpracováním tohoto příběhu. Autor Miloš Doležal po archivním výzkumu a setkávání s pamětníky napsal text, sestavený z krátkých kapitol-zastavení, ve kterých se „potkává“ putování skautsko-velbloudí družiny, český venkov, bizarní i dramatické situace, vzájemné hovory, sen-horor, dozvuky války, opilí osvoboditelé, skautská družba s obyvateli, poválečná Praha… Součástí knihy jsou jedinečné archivní fotografie ze skautské cesty a ilustrace současného výtvarníka mladší generace Jakuba Grece. Knihu typograficky upravil Luboš Drtina.

Chci si koupit

Když není motorka, lépe chodit pěšky

Sepsal: Miloš Doležal
Naše cena: 400 Kč

Když není motorka, lépe chodit pěšky - po stopách P. Josefa Toufara s podtitulem „průvodce po místech, spojených se životem komunistickou Státní bezpečností umučeného kněze“ V knize Když není motorka, lépe chodit pěšky - po stopách P. Josefa Toufara s podtitulem „průvodce po místech, spojených se životem komunistickou Státní bezpečností umučeného kněze“ /fotografie – archivní dokumenty – současnost/ autora Miloše Doležala, Toufarova životopisce, navštívíme místa, provázaná se životem, činností a smrtí jedné z prvních obětí komunistického režimu u nás – faráře z Vysočiny Josefa Toufara (1902 – 1950), dnes vedle Milady Horákové nejvýmluvnějšího symbolu totalitní manipulace u nás. Hlavním územím a krajinou Toufarova života byla Vysočina – jak ta moravská na Jihlavsku /rodná obec Arnolec u Polné, Zhoř aj./, tak ta česká /Zahrádka, Číhošť, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Želiv/. Skrze sto dvacet zastavení sledujeme Toufarovu životní cestu – od obce Horní Smrčná, odkud Toufarův rod pochází, a rodného Arnolce přes farní kostel ve Zhoři, kasárna v Brně, studia na gymnáziích v Havlíčkově Brodě a Chotěboři, výlety do okolí, prázdninové pobyty, vysvěcení na kněze v Hradci Králové, první působiště v Zahrádce s celou rozlehlou farností (včetně škol, kde vyučoval) a s cestami, které prochodil. Pochopitelně nemůže chybět ani Číhošť a přifařené obce, místa a události z prosince až ledna 1949-1950. A také valdická mučírna, místo úmrtí ve státním sanatoriu v Praze, hrob na Ďáblickém hřbitově. Součástí „cesty“ jsou také lokace, kde se o osudu kněze Toufara rozhodovalo – Okresní národní výbor v Ledči nad Sázavou, Ministerstvo vnitra, Státní úřad pro věci církevní. Nepřehlédnutelné místa jsou i obce a domy, kde žili svědci číhošťského úkazu či Toufarova neteř Marie, nejbližší přátelé a spolupracovníci, ale i knězův vrah Mácha. Publikace je prokomponovaným i praktickým celkem, který zve na cesty po stopách inspirativního kněze. Fotografie z minulosti (některé vůbec poprvé publikovány) a současnosti jsou doplněny střídmými texty a zajímavými detaily.

Chci si koupit

Velký pátek číhošťského faráře P. Josefa Toufara (křížová cesta)

Autor: Miloš Doležal
Naše cena: 180 Kč

Dalším kamínkem do toufarovské mozaiky, kterou trpělivě a pečlivě skládá spisovatel Miloš Doležal, je jeho text čtrnácti zastavení křížové cesty. Čtrnáct obrazů, čtrnáct pozastavených situací na životní cestě i v trýznivém životním finále číhošťského faráře P. Josefa Toufara (1902—1950) Dalším kamínkem do toufarovské mozaiky, kterou trpělivě a pečlivě skládá spisovatel Miloš Doležal, je jeho text čtrnácti zastavení křížové cesty. Čtrnáct obrazů, čtrnáct pozastavených situací na životní cestě i v trýznivém životním finále číhošťského faráře P. Josefa Toufara (1902—1950), jedné z prvních obětí komunistického režimu u nás, vznikalo několik let. Doplňují je meditace-modlitby-prosby karmelitánské řeholnice Marie Judit od Ježíše Zmrtvýchvstalého z kláštera v Dačicích. Důležitým rozměrem knihy je výtvarný doprovod — pašijový cyklus provedený technikou cliche verre Bohuslava Reynka, básníka a grafika z Petrkova u Havlíčkova Brodu, který na tomto svém cyklu pracoval na Vysočině právě v době temna padesátých let 20. století. Autorem doslovu je historik a teolog Tomáš Petráček, který připomíná: „Vznikají stále nové a různě formulované křížové cesty s cílem proniknout hlouběji, více prožít a pochopit mystérium Kristovy velikonoční oběti a sebevydání. /.../ P. Josef Toufar dokázal žít Ježíšova blahoslavenství, a proto měl sílu projít neobyčejně trpkou a hořkou křížovou cestou.“ Vydáno k 70. výročí smrti P. Josefa Toufara 25. února 2020.

Chci si koupit

To už se nikdy nebude opakovat

Sborník sestavil Miloš Doležal a Jana Doležalová Franková.
Naše cena: 500 Kč

Sborník více než sta povídek, básní, esejí, fejetonů, kreseb, grafik, fotografií a koláží vzniklý u příležitosti padesátých narozenin spisovatele, publicisty a dokumentaristy Miloše Doležala (nar. 1970). Tak, jako je pestrá tematická i žánrová šíře (od Vysočiny přes Ďáblice až k Baltu; od kázání přes vzpomínky až po vinše), je bohatá plejáda zastoupených autorů - čeští a polští básníci a spisovatelé, teologové a faráři, výtvarníci, historici, překladatelé, fotografové, architekti, pedagogové, vědci, lékaři, řeholníci, řeholnice i kostelník. Součástí jsou také úryvky z dopisů již nežijících přátel – prof. Karla Vrány, Josefa Topola, Věroslava Mertla, I. M. Jirouse. Sborník více než sta povídek, básní, esejí, fejetonů, kreseb, grafik, fotografií a koláží vzniklý u příležitosti padesátých narozenin spisovatele, publicisty a dokumentaristy Miloše Doležala (nar. 1970). Tak, jako je pestrá tematická i žánrová šíře (od Vysočiny přes Ďáblice až k Baltu; od kázání přes vzpomínky až po vinše), je bohatá plejáda zastoupených autorů - čeští a polští básníci a spisovatelé, teologové a faráři, výtvarníci, historici, překladatelé, fotografové, architekti, pedagogové, vědci, lékaři, řeholníci, řeholnice i kostelník. Součástí jsou také úryvky z dopisů již nežijících přátel – prof. Karla Vrány, Josefa Topola, Věroslava Mertla, I. M. Jirouse. Miloš Doležal se s pravidelnou umanutostí při pobývání s přáteli, tedy hlavně ve chvílích, kdy setkání končí, a společnost se rozchází, dožaduje poslední „tečky“, „středníku“ či „dvojtečky“ a volá: „Ještě neodcházejte, tohle se už nikdy nebude opakovat!“ A dodává: „Dopijem a pudem.“ Snad je to obrana proti tmě, samotě, pomíjejícnosti a smrtelnosti, proti prchavosti času. O ždibec nastavované pobývání s bandou přátel v jedinečné, neopakovatelné konstelaci setkání. Sborník je jedním velkým setkáním v pomyslné vysočinské knajpě. Nikdo z ní neodchází, protože ví, že „tohle se už opravdu nebude opakovat.“ Sborník graficky upravil a obálku navrhl Luboš Drtina. Zastoupení autoři: Sabina Adamczyková, Vladimír Adamczyk, Andrzej Babuchowski, Marcin Baran, Jiří Bašta, Simona Blahutová, Václav Boček, Petr Borkovec, Karel Cudlín, Petr Čermáček, Jiří Červenka, Przemyslaw Dakowicz, Jiří Daníček, Tomasz Dostatni, Michaela Drtinová, Luboš Drtina, Hedvika Dunn, Josef Elster, Robert Fajkus, Vratislav Färber, Igor Fic, Aleš Formánek, Jakub Grec, František X. Halaš, Ivan Hamerník, Stanislav Hausvater, Jolana Havelková, Petr Havlín, Alžběta Havlínová, Vladislava Havránková, Jan Havrda, Markéta Hejkalová, Vladimír Herák, Slavomír Hořínka, Petr Hruška, Helena Illnerová, František Janák, Jiří Janatka, Zdeněk Jančařík, František Hroznata Janoušek, Ivan Martin Jirous, Klára Jirsová, Marie Judit od Ježíše Zmrtvýchvstalého, Jiří Kamen, Wojciech Kass, Mořic Klein, Viktor Kolář, Věra Koubová, Pavel Kouba, Eda Kriseová, Josef Kroutvor, Rudolf Křesťan, Lenka Kuhar Daňhelová, Zbygniew Machej, Radek Malý, Václav Malý, Teodor Marjanovič, Magdalena Martinovská, Tomáš Mazal, Petr Mazanec, Jakub Jan Med, Jiří Mědílek, Věroslav Mertl, Josef Mlejnek, Věra Nováková, Milan Novotný, Artur Nowaczewski, Vít Ondráček, Jan Oulík, Jean-Gaspard Páleníček, Karel Paseka, Petr Pazdera Payne, Evžen Perout, Vladimír Petkevič, Tomáš Petráček, Václav Petrbok, Petr Petřivalský, Petr Placák, Josef Pleskot, Jiří Plieštik, Tomáš Rasl, Miloš Rejchrt, Petr Rýgr, Norbert Schmidt, Magdalena Schmidtová, Miloš Sláma, Vít Slíva, Václav Sokol, Jan Stříbrný, Jiří Suk, Josef Svoboda, Michal Šanda, Jaroslav Šubrt, Jan Šulc, Pavel Švanda, Prokop Tomek, Josef Topol, Ondřej Tuček, Petr Turek, Milan Uhde, Marek Orko Vácha, Roman Vávra, Vojtěch Vlk, Zdeněk Volf, Karel Vrána, Wojciech Wencel, Jan Wiendl, Jaromír Zelenka, Jiří Zizler.

Chci si koupit

Musíme všichni někam na poušť

Autor: Miloš Doležal
Naše cena: 350 Kč

V životě básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka patřilo přátelství s Janem Franzem mezi ty nejintenzivnější a nejniternější. Přestože byl Jan Franz, náročný literární kritik, překladatel a esejista, o osmnáct let mladší, vzniklo mezi nimi silné pouto, které přelomila až předčasná Franzova smrt (na válečné útrapy) v roce 1946. V životě básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka patřilo přátelství s Janem Franzem mezi ty nejintenzivnější a nejniternější. Přestože byl Jan Franz, náročný literární kritik, překladatel a esejista, o osmnáct let mladší, vzniklo mezi nimi silné pouto, které přelomila až předčasná Franzova smrt (na válečné útrapy) v roce 1946. Oba spolu od počátku 30. let vedli korespondenční dialog, navzájem si hodnotili tvorbu a podporovali se v nelehkých chvílích. Navíc oba dva silně spojovalo jejich vysočinské venkovanství. Reynek žil v Petrkově u Havlíčkova Brodu, Franz (po studiích na pražské filozofické fakultě) často pobýval v rodném Jitkově u Havlíčkovy Borové. Kniha „Musíme všichni někam na poušť“ představí příběh jejich neobyčejného přátelství, zpřístupní vzájemnou korespondenci, včetně dosud neznámých fotografií a archivních dokumentů. Edičně knihu připravil spisovatel Miloš Doležal, který se dlouhodobě věnuje odkazu obou mužů a graficky upravil Luboš Drtina. Kniha je vydávána u příležitosti 50. výročí smrti Bohuslava Reynka, tedy k 28. září 2021.

Chci si koupit

Tam, v zatáčce, potkáš útulnou hospodu

Autor: Miloš Doležal
Naše cena: 200 Kč

Její hostinec na Vysočině se stal za první republiky vyhlášeným místem. Navštěvovali jej spisovatelé Jaroslav Hašek a Zdeněk Matěj Kuděj, pravidelným hostem byl malíř-krajinář Jaroslav Panuška. Jmenovala se Helena Šmolková a jako židovská hostinská provozovala svoji živnost v Dobré Vodě Lipnické od roku 1911. Její hostinec na Vysočině se stal za první republiky vyhlášeným místem. Navštěvovali jej spisovatelé Jaroslav Hašek a Zdeněk Matěj Kuděj, pravidelným hostem byl malíř-krajinář Jaroslav Panuška. Jmenovala se Helena Šmolková a jako židovská hostinská provozovala svoji živnost v Dobré Vodě Lipnické od roku 1911. Byla výtečnou kuchařkou a pořadatelkou tanečních zábav. Její syn zahynul na konci války na pochodu smrti z německého vyhlazovacího tábora Osvětim, ona sama přežila holocaust v terezínském táboře a vrátila se do svého domova s podlomeným zdravím. Za rok svůj podnik znovu obnovila. Zemřela v roce 1967. Autor knihy Miloš Doležal, který na Vysočině žije, vypráví její příběh i příběh hostince, včetně historie malé obce. Součástí publikace je také Kudějova povídka Krásná Helena, jejíž hlavní hrdinkou je právě Helena Šmolková a řada unikátních fotografií a reprodukcí Panuškových obrazů.

Chci si koupit