Vzpomínková akce k 70. výročí konce druhé světové války pod Melechovem
Pod Melechovem po stopách konce 2. světové války.
Na pět desítek zájemců, včetně představitelů Dolního Města, pamětníků i zástupců nejmladší generace, se 2. května 2015 sešlo na akci, kterou k 70. výročí konce 2. světové války uspořádal na úpatí vrchu Melechova Nezávislý podmelechovský spolek. Důvodem bylo připomenutí obětí nacistické zvůle v tomto cípu Vysočiny. Nebylo jich málo – oběti totálního německého nasazení, židovští spoluobčané, postřílení v květnových dnech 1945 či zemřelí těsně po válce v důsledku vyčerpání organismu z útrap koncentračních táborů.
Na osudových místech
Vzpomínková akce začala setkáním na návsi v Dobré Vodě, kde všechny účastníky, kteří si připnuli na klopy pamětní trikolory, za pořádající spolek přivítal jeho výkonný předseda Jan Kárník. Odtud se pak všichni přesunuli do nedaleké zatáčky nad Loukov, ve které stojí malý pomníček, věnovaný památce Antonína Popka, který byl v těchto místech zastřelen prchajícími německými vojáky 6. května 1945. Právě tento žulový památník byl podmelechovským spolkem a dalšími dobrovolníky obnoven (za finančního přispění obce Dolní Město) a bylo upraveno jeho nejbližší okolí včetně vysazení mladých lip.
Obnova náhrobku
Také Popkův hrob na loukovském hřbitůvku se v posledním roce dočkal od členů spolku citlivé úpravy a opravy. A právě u Popkova památníku v loukovské zatáčce proběhlo položení květin a živé scénické čtení z kronik a výpovědí pamětníků, které velice plasticky navodilo atmosféru konce války a přiblížilo okamžiky smrti Antonína Popka a dalších obětí německého totalitního režimu z Dobré Vody (V. Vlk, A. Dvořák, B. Růžek aj.).
Všichni se radovali a Tonda byl mrtvej
Součástí scénického čtení byla také vzpomínka M. Holaty na poslední okamžiky života jeho padlého kamaráda: „Tonda Popek měl devítku pistoli v kapse. A ten jeden Germán chtěl připálit cigaretu. Tak mu škrt, a aby mu vítr nezhasil oheň, kryl ho oběma rukama. Germán toho využil, šáhl mu rychle do kapsy pro bouchačku, vytáhl ji a začal mstivě pálit. Do Tondy Popka a po Pudilech. Franta skočil na kolo a ujel, žádnou nekoupil. Bohouš to dostal do ramene a krku a svalil se do škarpy a zůstal ležet. A do Tondy Popka našil skoro celý zásobník. Tonda vykrvácel. Pamatuji se zřetelně, že v jeho těle bylo osm ran, osm děr, úplně prostřílenej jak cedník. Ležel bezvládně na silnici. Němci utekli. Tondu Popka jsme pak donesli domů a položili do kuchyně na postel. Byl jsem pak na pohřbu v Loukově u kostela, to tam tehdy bylo ohromnýho lidstva, květen, všichni se radovali a Tonda byl mrtvej...“
Proti zapomínání, pro připomínání
Vyvrcholením vzpomínkového setkání byla bohoslužba, kterou za všechny oběti 2. sv. války v našem kraji sloužil v loukovském kostele sv. Markéty P. Jakub Jan Med. Připomněl důležitost vztahování se k minulosti a k našim mrtvým jako součást vnímání domova. A to je také jeden z programových bodů našeho spolku - veřejně se angažovat v reflexi nedávné minulosti, připomínat zajímavé a pozapomenuté osobnosti našeho kraje a hledat v (pod)melechovském území pevné, nadějeplné body, které tvoří neviditelnou síť středoevropské kultury. V jednoduchém logu našeho spolku, které navrhl typograf Luboš Drtina, je přítomna nejen křivka vrchu Melechova, ale také „zachycen“ pohyb od minulosti do přítomnosti. Ve směru proti zapomínání, lhostejnosti a ignoranci.
MD
